Tillandsie patří do čeledi broméliovýtých, jsou to rostliny rostoucí v přírodě na slunných vysychavých místech, někdy i dost extremních. Osidlují koruny tropických a subtropických stromů, přichytávají se skalách a ve městech rostou třeba na elektrickém vedení. Vždy se jedná o místa s dostatkem slunečního záření a zároveň s cyklickým přísunem vody v podobě mlh, ranní rosy nebo deště.
To je častá otázka laika, když slyší, že tillandsie rostou přisedlé vysoko v korunách na větvích. Ne, tillandsie nijak nečerpají živiny ze stromu, na kterém rostou. Svými kořeny se pouze přichycují k podkladu. O tom, že není parazitem svědčí i to, že rostou na skalách.
Kořenů je jen pár a některé druhy je mají pouze v počátečních fázích svého vývoje, aby se uchytily na stanovišti, pak kořeny zanikají a odumírají (např. Tillandsia usneioides). Pokud koupíte rostlinu bez kořenů, což je ve většině případů, při nákupu volných rostlin, nic se neděje. Důležité je aby rostlina vypadala zdravě, tzn. měla zelené nebo zelenostříbrné listy, nebyla suchá, aby se jí nerozpadala listová růžice. Po vyvázání na kousek borové nebo dubové kůry si třeba časem rostlina nějaký kořen pustí. Platí pravidlo, že pokud Vám začnou tillandsie tvořit kořeny, je to známkou dobrých pěstebních podmínek.
Pokud si přinesete domů pouhou listovou růžici, pak je vchodné rostlinku vyvázat na nějaký kousek kůry nebo větve. Kůra vhodná pro pěstování je z borovice, dubu, případně akátu, dále je možné použít špalíčky z černého bezu nebo hlavy z révy. Obecně lze říci, že tillandsie jsou schopné se přichytit a růst na jakémkoli inertním materiálu. Často je vidíte aranžované na kamenech, různých ulitách apod. ale já dávám raději přednost přírodním organickým materiálům jmenovaným výše. Na kůru nebo větvičku lze listovou růžici připevnit několika způsoby. Můžete je přivázat rybářským vlascem, nebo na proužky nastříhanou silonkou, tyto dva způsoby používám nejčastěji. Ale můžete se setkat i s rostlinkami připevněnými k podkladu tavným lepidlem nebo přispokovanými kancelářskou sešívačkou.
Pokud si už přinesete rostlinku vyvázanou, pak je potřeba rostlinně najít vhodné místo v dostatkem světla a hlavně s dostatkem vzduchu, pokud možno mimo dosah sálání ústředního topení.
Tillandsie totiž potřebují ke svému růstu relativně málo, čerstvý vzduch, který zajišťuje osychání rostlin a dostatek vody v podobě mlžení. Pokud rostliny zavřete do epifytní skříně, kde bude trvale vlhko, bez pohybu vzduchu, pak riskujete, že Vám rostliny dříve nebo později uhnijí.
Tillandsie jako jakákoli jiná vyšší rostlina kvete. Květy jsou vždy trubičkovitého tvaru a barvy jsou různé, od růžové, fialové, červené, přes žlutou až do hnědavých odstínů. Některé druhy dokonce vytváří i vonné květy, ale těch není moc. Po odkvětu se někdy vytvoří samovolně semeníky s klíčivými semeny. Výsev semen je však dost zdlouhavý a tak se o něm teď nebudu rozepisovat. Důležitější je fakt, že po odkvetu mateřská růžice začne tvořit odnože a rostlina se začne pomalu rozrůstat. Až dceřiné odnože dostatečně narostou, je možné je od mateřské rostliny oddělit a začít je pěstovat samostatně jako novou rostlinu (takovou rostlinu často kupujete na burzách – to je ta rostlina bez kořenů). V některých případech mateřská rostlina po odkvětu odumře, ale před tím vždy vytvoří dostatek nových odnoží.
Na zálivku nebo mlžení je nejvhodnější dešťová voda. Pokud ji nemáte, pak používejte odstátou vodu z vodovodu. Nejhorší je pro rostliny tvrdá voda.
Rostliny můžete mlžit nebo je celé namočit do kbelíku se zálivkovou vodou. Četnost mlžení se řídí dle ročního období. Přes léto můžete rostliny mlžit 2x denně (ráno a večer – nikdy ne přes poledne za plného slunečního žáru !!! ). Při snížení teplot se interval zálivky prodlužuje a stačí zalít třeba 2x za týden. Důležité je, aby rostliny po zálivce vždy oschly a nezůstaly třeba týden mokré. Zvyšuje se tím riziko napadení rostlin hnilobou. V zimě pak stačí zálivka 1x týdně.
Tillandsie nesnáší mráz. V zimně je zimuji při teplotách kolem 10-12 °C a od půle května, kdy už nehrozí noční mrazíky mohou být venku a letnit se. Pokud budete rostliny celoročně pěstovat v bytě, pak problémy s nízkými teplotami odpadají a jediné co je třeba hlídat je zálivka.
Hnojit je možné, ale určitě to nepřehánějte, tillandsie nejsou muškáty … Hnojí se maximálně 2x do roka listovým hnojivem ve vegetační sezoně. Koncentrace hnojiva je vhodné většinou ještě snížit proti doporučenému dávkování na polovinu. Takže maximální koncentrace hnojiva se většinou pohybují kolem 0,1 – 0,05 %. Jako vhodné hnojivo lze použít Wuxal Super, Hnojivo na orchideje apod.